Za cazumou do údolí řeky Turia (Valencie)

Onychogomphus cazuma je zatím posledním nově popsaným druhem vážky v Evropě. V roce popisu (2020) bylo známo jen několik lokalit tohoto druhu, hlavně na řece Cazuma na jihu provincie Valencia. Po dalších výzkumech bylo zjištěno i několik dalších lokalit na jiných tocích v širším okolí, mimo jiné v údolí řeky Turia. Mezi klínatkami je unikátní i díky obývanému biotopu - vyvíjí se (patrně výhradně) v travertinových prameništích. Vzhledem se velmi podobá Onychogomphus uncatus, má podobnou kresbu na hrudi, žlutý přední okraj hrudi však není přerušený černou kresbou, dále má žlutou skvrnu na temeni hlavy (jako Onychogomphus boudoti) a zejména jiný tvar zadečkových přívěsků. Larvy a exuvie se snadno poznají podle předního okraje masky, který má 2 laloky.

Sameček Onychogomphus cazuma s dobře viditelnými znaky (žlutá skvrna na temeni hlavy, nepřerušený žlutý přední okraj hrudi)

Cazumu bych samozřejmě také rád viděl. Nejpočetnější má být na řece Cazuma, vzhledem k pokročilému datu i komlikacím při cestování během pandemie se po krátké úvaze se rozhoduji raději pro návštěvu řeky Turia v srpnu 2021. Na středním toku Turie a jednom přítoku jsou známé 3 lokality, leží ve vyšší nadmořské výšce, proto doufám, že zde bude ještě něco létat.
Řeka Turia měří asi 280 kilometrů, pramení v Sierra de Albarracín (Teruel) a vlévá se ve Valencii do Středozemního moře. Ve středním toku protéká krasovým územím a vytváří hluboké soutěsky a kaňony. Výrazným předělem na řece je přehrada Benageber.

Krajina středního toku Turie

Řeka Turia

Potok Regajo, přítok Turie

Piscifactoria La Tosquilla, podchycené prameny do bazénů, opuštěné rybí sádky, zde jsem viděl 3 dospělce Onychogomphus cazuma, a také Sympetrum sinaiticum

Sameček Onychogomphus cazuma z La Tosquilla

Area recreativa Charco Negro, pramenná stružka v nivě potoka Regajo, nález larev

Studna u La Tosquilla, na stěnách exuvie Onychogomphus cazuma

Exuvie Onychogomphus cazuma, přední okraj masky ná dva laloky

Největší přehrada Benageber, také nejvýraznější předěl na řece

Další vážky
Na to že je už srpen, toho tu létá docela dost. Prakticky všudepřítomné jsou druhy Calopteryx haemorrhoidalis, Platecnemis latipes, Orthetrum coerulescens, O. brunneum a také Onychogomphus uncatus. Právě mezi stovkami uncatů je nejtěžší najít těch několik málo cazum. Velkou radost mám také ze samičky Sympetrum sinaiticum. Desítky exuvií S. sinaiticum se nachází na stěnách betonových bazénů. U menších osluněných potůčků a mokřadů létá Coenagrion mercuriale, C. coerulescens, Ceriagrion tenellum a několik dalších druhů.

Sympetrum sinaiticum, dobře se pozná podle šedé spodní poloviny očí

Coenagrion mercuraile

Ceriagrion tenellum

Pod přehradou

Řeka pod přehradou vypadá jinak, je sotva poloviční (většina vodou je odváděna náhonem), čistší a hlavně strašně studená. Kromě toho běžného základu (Calopteryx haemorrhoidalis, Platycnemis latipes, Orthetrum coerulescens a Onychogomphus uncatus) tu létá hojně Cordulegaster boltonii a nezvykle pozdě i Pyrrhosoma nymhula. Na soutoku Turie a Rio Tuejar mám naplánovanou procházku po sendero fluvial, jenže soutok leží v inundačním území nově postavené přehrady Lorriguilla u Domeňo, do údolí se už nedá dostat. Na nových biotopech nacházím několik zajímavých druhů, např. Trithemis kirbyi, Selysiothemis nigra nebo Brachythemis impartita. Pečlivě kontroluju ischnurky, ve všech případech se jedná o Ischnura elegans.

Brachythemis impartita

Selysiothemis nigra

Ischnura elegans

Pargue fluvial del Turia

Asi 40 km nivy dolního toku Turie mezi Pedralbou a Valencií zaujímá pěkný přírodní říční park. Voda v řece je už teplá, relativně čistá, okolí zarostlé vysokými porosty třtiny a mediteránního lesa. Jdu asi 30 km od Vilamarxant po proudu řeky na letiště po příjemných pěšinkách. Kromě nejběžnejších druhů Calopteryx haemorrhoidalis a Platycnemis latipes nacházím i několik Calopteryx xanthostoma, Ophiogomphus forcipatus unquiculatus, Trithemis kirbyi a jednu larvu Gopmhus similimus.