Epitheca mi dlouho unikala. Až do 28.11.2013, kdy jsem navštívil opuštěnou štěrkovnu blízko soutoku Moravy a Dyje u Lanžhota.
 |
| Štěrkovna u soutoku. K návštěvě jsem si vybral "opravdu optimální" odonatologické podmínky - jeden z nejchladnějších dnů zimní sezony 2013/2014. Několikadenní mráz vytvořil asi 3 cm tlustou ledovou kru, kterou bylo nutno rozbít a kry odsunout. Do toho nepříjemný studený vítr s jemným sněžením přecházející v mrznoucí déšť. Avšak touha najím mojí poslední českou vážku mě hřála a v neoprénu jsem tam asi hodinu vydržel. |
Během hodiny nacházím 2 larvy
Epithecy (F1 a F0). V tuto roční dobu se držely v kořenovém systému ostřic (asi
Carex elata), asi 40 cm hluboko.
 |
| Larva F1 - křídelní pochvy jsou ještě krátké, o to více vyniknou mohutné trny |
 |
| Larva při svlékání (z F1 na F0) |
 |
| Larva F0 |
Tu větší larvu se mi podařilo v akváriu dochovat až do líhnutí dne 30.4.2014. Celou zimu jsem ji měl v akváriu při pokojové teplotě. Několik věcí mě poněkud překvapilo. Larva skoro nežrala (nabízel jsem ji blešivce, larvy jepic, pošvatek a šidélek), seděla pořád na spodní straně placetého kamenu. Až týden před líhnutím začala být trochu nervózní a opouštěla svůj kámen. V den líhnutí (a je to přesně ve stejný den, kdy se Epithecy líhly i v přírodě na Jižní Moravě - to je zajímavé, ta moje byla celou zimu v teple a nijak ji to neurychlilo vývoj) začala lézt ven z vody po větvičce, ta nebyla dost dlouhá, několikrát spadla nebo lezla dolů a zase nahoru. To odpovídá chování v přírodě, kdy larvy lezou dost daleko (5 - 10 m) od rodné vodní plochy. Až asi v 13 hodin se usadila a začalo líhnutí, které od puknutí kutikuly do rozevření křídel trvalo 3 hodiny.
