Kalavryta, malebné městečko na severu Peloponésu, je mezi vážkaři mimořádně populární. Traduje se, že tady je největší šance nalézt extrémně vzácné šidélko Pyrrhosoma elisabethae. Navíc v okolí jsou známé další špeky, endemický Cordulegaster helladica nebo ještě vzácnější C. heros pelionensis. Na přelomu května a června 2015 tedy i my zkoušíme štěstí.
Kalavryta leží v širokém údolí obklopená věncem hor, některé z nich dosahují výšky až 2250 m. Řeka Vouraikos, která odvodňuje celou oblast, se na své trase několikrát mění z poklidného (až nehezkého a špinavého) kanálu u Kalavryty ve dravou bystřinu, která si prodírá cestu horami k moři. 
Hory v okolí Kalavryty
Široké údolí řeky Vouraikos u Kalavryty
Hory v okolí Kalavryty Široké údolí řeky Vouraikos u Kalavryty
Řeka Vouraikos u Kalavryty vypadá jako špinavý kanál. Vážky tu ale jsou, tedy s výjimkou vysněné Pyrrhosomy.
Calopteryx splendens balcanica – samci mají modrou skvrnu na křídle téměř dotaženou k jeho konci. Samice se tu objevují v normální i androchromní verzi.
Calopteryx virgo vestalis – největší motýlice Evropy
Platycnemis pennipes nitidula – balkánský poddruh s ještě více rozšířenými holeněmi.
Lestes barbarus
Libellula fulva
Šidélko Pyrrhosoma elisabethae jsme nakonec našli, ale museli jsme popojít několik desítek metrů od hlavního toku k menším zarostlým kanálům s pomalu tekoucí vodou. Šidélek jsme nakonec viděli na padesátimetrovém úseku kanálu asi 10.
Řeka Vouraikos u Diakopto, poté co se prodrala horskou soutěskou. Zde jsme pozorovali mnohem méně vážek než u Kalavryty, jen několik motýlic a klínatky.
Gomphus schneideri – klínatka nahrazující středoevropskou Gomphus vulgatissimus, které se velmi podobá. Larva má však boční trny až od S7, nikoliv od S6.
Onychogomphus forcipatus forcipatus, samec, morfologicky podobný středoevropským formám (zadečkové přívěsky), avšak výrazně světlejší.
Onychogomphus forcipatus forcipatus – larvy se také liší od středoevropských populací, hřbetní trny jsou méně výrazné, boční trny jsou přítomny až od S7
Podarcis peloponnesiacus – prakticky všudepřítomná, moc pěkná ještěrka
Paralelní údolí s prameništěm, biotop Cordulegaster helladica helladica
Cordulegaster helladica helladica
Cordulegaster helladica helladica - larva podobně jako C. bidentata má zadečkové články bez bočních trnů, dlouhé zadečkové přívěsky, rovnoběžné křídelní pochvy
Žádné komentáře:
Okomentovat